Ukazuje se, že západní a asijské jazyky se liší také v samotné konstrukci jazykově-číselných systémů. V angličtině říkáme fourteen, sixteen, seventeen, eighteen a nineteen, takže by bylo logické, kdybychom říkali také oneteen, twoteen, threeten a fiveteen. Jenže to tak není. Používáme jinou formu – eleven, twelve, thirteen a fifteen. Stejně tak máme forty a sixty, což zní jako související číslice four a six. Ale zároveň říkáme fifty a thirty a twenty, které se číslicím five a three a two podobají jen vzdáleně. A navíc u čísel vyšších než dvacet klademe dekádu před jednotku, například dvacet jedna, dvacet dva, kdežto u „náctek“ je to naopak. Jazykově-číselný systém v angličtině je silně nepravidelný. Nikoli však v Číně, Japonsku či Koreji. Jejich číselné systémy jsou přísně logické. Jedenáct je deset-jedna. Dvanáct deset-dva. Dvacet čtyři se řekne dvě-desítky-čtyři a tak podobně.
Díky tomuto rozdílu se asijské děti učí počítat daleko rychleji než ty anglicky mluvící. Průměrné čtyřleté čínské dítě umí počítat do čtyřiceti. Naproti tomu americké děti téhož věku napočítají v průměru jen do patnácti a většina z nich to dotáhne ke čtyřiceti až v pěti letech. Jinými slovy – v pěti letech jsou americké děti v základních matematických dovednostech celý rok pozadu za asijskými.
A pravidelnost asijských systémů rovněž znamená, že asijské děti zvládají daleko rychleji také základní matematické úkony jako sčítání či odčítání. Když má sedmiletý Američan spočítat třicet sedm plus dvacet dva, musí si slova v duchu převést na čísla (37 + 22). Pouze pak je schopen provést výpočet: 2 plus 7 je 9 a 30 a 20 je 50, což dělá celkem 59.
Požádejte však asijské dítě, aby spočítalo tři-desítky-sedm a dvě-desítky-dva – je to, jako byste mu napsali rovnici na papír. Žádný převod není třeba, je to pět-desítek-devět.
„Asijský systém je transparentní,“ říká Karen Fusonová, psycholožka ze Severozápadní univerzity, která se specializuje na rozdíly mezi Zápaďany a Asiaty. „Celý přístup k matematice je díky tomu naprosto odlišný. Namísto předmětu, který je třeba se naučit zpaměti, má matematika logiku, které pouze stačí přijít na kloub. Vím, že to můžu zvládnout. Vím, že to dává smysl.
U zlomků říkáme například ,tři pětiny‘. Čínsky je to doslova ,z pěti dílů odeber tři‘. Z toho intuitivně vyplývá, co zlomek vlastně znamená. Jmenovatel je oddělen od čitatele.“
více na
http://scienceworld.cz
