Turecko 2005 - dovolená trochu jinak.
Turecko
Nevím koho to prvního napadlo, ale někdo řekl "A co takhle jet do Turecka ?" Myslím, že jsem to byl já, lákala mě vůně konopí, chuť tureckého medu a svůdnost orientálních tanečnic. Přeci jenom je Turecko v Asii a já bláhový myslel, že se budu mít jak paša v pohádkách z Tisíce a jedné noci...ovšem nepředbíhejme...Let.
Bóóže to byl nápad, letět letadlem. Samozřejmě v rámci šetření cestovky, jsme letěli charterovým letem v primový čas ve 2:20 ráno. S opuchlýma očima jsem se díval jak krajina pode mnou zrychluje, letadlo se dalo do křečovitého pohybu plných záludných vibrací a náhle "to" letělo. Ovšem jakoby dokopce, pořád jsme stoupali, motory řvaly a když se zdálo, že již konečně letadlo normálně poletí, kamsi jsme se propadli a mě se vrátil obsah večeře zpět do krku. Jentaktak jsem to ustál a už se podávala večeře (nebo snídaně?) ..no nic moc, dvě housky, sejr, máslo, salám, pišingr a obloha. Když jsem se najedl a zjistil, že jsme ještě nespadli, vrátil jsem se do klidu. Probudil mě, až úpěnlivý nářek dětí "Maminko já se bojím, já chci domůůů!" , bohužel pilot kvrdlal kniplem na přistání a letadlo se volným pádem blížilo k moři....ještě dva tři obraty, udržet snídani tam kde je, umlčet vřeštící děcka a už jsme přistávali..jenom nechápu proč ty lidi tak tleskali....Hotel
Nosiči se chopili zavazadel a já pochopil, že bez tuzéra se to neobejde "Vaneuro" jsem pak slýchával po celou dobu dovolené a patřilo to k místnímu folklóru asi jako netekoucí voda před večeří a výpadky proudu v noci. Po ubytování rodičů, jsme přišli na řadu my. Představa krásného dvojlůžáku s romantickou vyhlídkou na moře, vzala za své při sestupování do sklepení hotelového komplexu. Cestou jsme se seznámily se šatnami uklízeček, prádelnou, místností vzduchotechniky a už tu byl náš pokojík. Zalapal jsem po dechu, pikolík otevíral lodžii s výhledem jako ze sklepní kóje přímo na 4proudovou pobřežní komunikaci a když jsem se probral, zařval jsem "Čenž růůům!!!!" Pikolík začal smlouvat, ale já jsem s díky jeho brloh u místní dálnice nechtěl a nestále se zvyšující se razancí jsem na něj vyřvával svůj čenž růůům. Pochopil. Odešel a kupodivu jsme vybojovali pokoj skoro pod střechou, ale s výhledem na moře, bazén a kousek silnice. Vyhráli jsme bitvu, ale nevěděli jsme, že to byla jen rozvička na další tisíce bitev, které nastanou další dny, neboť jak je známo Turci milujou boj (jinak by se nerozlezli až do Španělska).Hotely
Celé turecké hospodářství je podle mě založeno na turistech. Jediné pravidlo, které zde na pobřeží platí je : přesuň prachy z turistovi peněženky do své vlastní. Jak to Turci dělají Vám prozradím. Takže třeba nemají drobné Eura, takže vše na co oko pohlédne začína na vaneuro (0,5dc šťávy s vodou, malinkatý čaj, miniaturní kafe). Turci se nebojí říci si úplně nesmyslnou cenu, třeba za sluneční brýle 20 Eur. Nakonec jsme je uhádali na 7 Eur a tuto hru na smlouvání hrajete celou dovolenou - na poště, v autobusu, na tržnici, na hajzlíku, prostě kam přijdete začíná se na vaneuro a ceny neznají hranic (ovšem vyjímky tu jsou, za chleba chtějí jen 0,3Euro). Celé pobřeží Turecka je poseto hotelovými komplexy, které vcucnou návštěvníky a pak je bez peněz vyplivnou zpět do vlasti. Vše je podřízeno tomu, aby návštěvník zanechal peníze pouze v hotelu a ne nikde jinde. Takže máme tu přísný zákaz přinášení potravin a nápojů do hotelu, každá pláž je soukromá se svým nápojovým centrem a na jinou nemůžete, večer se dělají animační programy a když chcete cestovat, jedete na fakultativní výlet s tureckým průvodcem. Takže tento stroj je dokonalý, ale občas je dobré z něho vystoupit a poznat, že obyčejní Turci jsou skvělí lidé a dokáží být velice ochotní.Pláže
Jsou krásné, na fotce je tzv. Kleopatřina pláž ve městě Alanya. Naše pláž měla horší přístup do moře (kameny), ale bylo tam dlouhé molo a čistá voda, rybky, mušle a jiná vodní havěť. Takže na potápění prima, ale na plavání nic moc, protože mi slaná voda neustále šplouchala do nosu a to já opravdu nemusím. Jinak slunečníky zdarma, lehátka taky, jen osušky stály na den jak jinak než vaneuro.Fakultativní výlety
A tady velký pozor ! Za 28Euro jsme si zaplatili romantický výlet lodí do neznámých mořských zátok, modrých jeskyň s koupáním na širém moři. Už když jsme přicházeli do smrdutého přístavu plných naftových skvrn, měli jsme tušit zradu, ale ta přišla až když jsme vyjeli a lodí začal hýbat nejen lodní šroub, ale také turecká současná disco mjúzik. Obrovské reproduktory zn. JBL umístěné po celé lodi, nám zpříjemňovali plavbu po celých 5 hodin. Tragické bylo, že jsme nepluli sami, ale neustále s námi jela celá flotila hrajících cirkusových škunerů, takže při zastávce v "romantické" zátoce všech pět lodí postupně zastavovalo, couvalo, smrdělo naftou, ale hlavně hrálo a hrálo. Mezi tím vším, se mrskali koupající se Češi. Chudáci Turci si asi myslí, že se nám jejich hudba líbí, a tak nám ji pouštěli úplně všude. Bohužel tento výlet u mne skončil u piva v podpalubí a reprobednou nad hlavou, ale to bylo jediné mimo opalování, co zde šlo dělat.Škunery
Vejde se do nich tak stovka lidí, pivo je zdarma, nějaký šnaps také, oběd dostanete a na palubu přijde i orientální tanečnice. Ovšem moc ji to nešlo, to holky na dízách to uměj líp. Samozřejmě zadarmo to nebylo a milá tanečnice tahala z chlápků prašule, jak chobotnice. Co bych ovšem na plavbě vyzdvihl, když si odmyslím ten rambajs, je návštěva svítící jeskyně (mírně radioaktivní), přístav v Alanyi, a skokani ze skal, kteří předvádějí své mistrovství snad z 25 metrů. Ovšem příště, příště raději nafukovačku a objedu si to sám...8-))Doprava
Opravdu doporučuji cestovat po Turecku místními dopravními prostředky. Tolik zážitků nebudete mít v Čechách ani za rok. Základní pravidla :1)Červená na semaforu se zásadně projíždí, pokud nejede něco většího než jste vy.
2) Můžete předjíždět kdykoliv, pokud auto co předjíždíte je menší než vy a protijedoucí uhne do pangejtu.
3) Chodci jsou obtížný hmz a podle toho se tak chovám.
4) Trubte pokud možno neustále, při předjíždění, při odbočování...
5) Mějte dobrou náladu, pokud přežijete máte důvod k oslavě.
Žádné komentáře:
Okomentovat